Jak už to tak bývá u velkých věcí a u velkých objevů - na většinu z nich se
přijde naprostou shodou nečekaných náhod. A nejinak tomu bylo i v případě našeho
favorita, oblíbence a objektu našeho zájmu - pana Klestila.
...
Přesně na Silvestra roku 2002 (tedy těsně před začátkem roku 2003) naše parta -
tehdy ještě pouze parta Nezmarů - trávila poslední hodiny roku u 12 měsíčků - na
paloučku v Brdských lesích. Tady by se sloužilo vysvětlit, že Nezmaři byli
pionýrský oddíl se zaměřením na život pravěkých lid. A proto jsme měli v Brdském
hvozdě s sebou pravěký stan Zubřík. A co dělat v zimě - zatopit v zubříku. A
čím? A dřevem.
...
A to je právě okamžik, kdy došlo k osudovému zjevení pana Klestila - tedy
osudovému zjevení - prostě se mezi nás vetřel způsobem, že jsme si ho nemohli
nevšimnout. Ono také takové to mystické prostředí pohádkové mýtinky u dvanácti
měsíčků ve spojená s mystickým časem konce roku je jako stvořené pro různá
zjevení. Jak k tomu vlastně došlo.
...
Podrazili jsme pár soušek na dřevo a Michal se jal je opracovat. Vzal sekerku a
začal kládu osekávat. A pak to přišlo. Osekává osekává ... a najednou KLESTÍ.
Prostě sekerka se mu pod rukou změnila v klestilku. Michalova zásluha a hlavní
přínos spočíval, že si toho bystře všimnul a podělil se o ten nevšední zážitek s
námi ostatními slepými nevímavými.
...
Pro nás všechny to byl zážitek tak mocný a silný, že jsme museli zjistit, kde se
vlastně vzalo slovo klestit. A po usilovném bádání se nám to podařilo. S
výsledkem více než překvapivým - čtěte dále.
První bylo slovo - a to slovo bylo Klestil. Podle toho, kdo jej jako první
vyslovil - Klaus Klestil. A nebyl by to pan Klestil, kdyby jeho první slovo
nebylo ješitné a zjištné oslovení sebe sama. Dodnes se přeme o to, jestli pan
Klestil = Bůh. (Kvůli zjevné podobnosti s tím, že první bylo slovo.) Každopádně
je jasné, že teprve potom nastal rozvoj a prosperita - prostě boom lidstva a
Země vůbec.
...
Hned záhy po tomto slavnostním a nevšdním aktu prvního slova nastal akt druhý.
Druhé slovo. A hned se projevila základní lidská vlastnost - závist. Druhé slovo
bylo LOUDIL.
- Ti více intelektuálně zaměření z našeho spolku tvrdí, že Loudil byla
druhá důležitá osoba vedle pana Klestila a že mu záviděl možnost říci první
slovo... A loudil po Klestilovi, aby mohl říci také svoje první slovo. Tedy
druhé slovo, ale první svoje. A tak vyloudil slovo loudil.
¨- My ostatní tvrdíme, že se tak stalo mnohem spontáněji a z mnohem banálnějších
důvodů. K vyřčení prvního slova došlo při klestění soušky použitím nějakého
klesticího nástroje. Tento klestící nástroj byl vlastní pouze panu Klestilovi a
Loudil mu jej záviděl - a loudil. Proto loudil. Tato druhá teorie navíc
vysvětluje i dobu a čas zjevení pana Klestila.
Naše bádání v otázce pana Klestila pokračuje dál. Jak je možno vidět i na našich stránkách, pan Klestil stojí za mnohem větším množstvím životních situací, než si myslíme a než si vůbec dokážeme připustit. Jako příklad nechť poslouží výčet přísloví a reklam v původním znění - pozoruhodné je, že všechna se týkají bezprostředně pana Klestila. A snad pouze neznalostí či ze strachu (a to tedy nevíme před čím), jsou uváděna a šířena v pozměněné formě.